Krajina
Hory a nížiny Česka
Česko je malá země, ale krajinu má pestrou: od lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje po hřebeny Krkonoš. Geomorfologie ji dělí na celky podle tvaru povrchu a jeho vzniku. Tady je jich všech 93, každý se svým nejvyšším vrcholem.
Jak se krajina člení
Geomorfologické členění třídí krajinu podle reliéfu, tedy podle toho, jak povrch vypadá a jak vznikl. Krajina se dělí do stupňů od největších po nejmenší. Každý menší celek patří právě do jednoho většího, podobně jako obec do okresu a okres do kraje.
Česko leží na rozhraní čtyř velkých provincií. Skoro celé Čechy a západní Morava patří ke staré České vysočině. Východ Moravy a Slezska patří k mladým Karpatům. Na jižní Moravu zasahuje Panonská pánev a na Opavsko Středoevropská nížina. Provincie se dělí na soustavy, ty na podsoustavy a ty na celky. Celky jsou jednotky, které známe z map a z běžné řeči: Krkonoše, Šumava, Jizerské hory nebo Drahanská vrchovina.
Název celku obvykle napoví, jak je krajina členitá. Hornatina má větší výškové rozdíly než vrchovina, ta větší než pahorkatina. Sníženiny se jmenují pánev, úval, brázda nebo brána.
- 4provincieČeská vysočina
- 10soustav (subprovincií)Krkonošsko-jesenická soustava
- 27podsoustav (oblastí)Krkonošská podsoustava
- 93celkůKrkonoše
- stovkypodcelků a okrskůjednotlivé hřbety, kotliny a vrchy
Česká vysočina
Starý, hluboko obroušený masiv z krystalických hornin. Zabírá většinu Čech i západní Moravu a lemují ho pohraniční hory.
- IŠumavská soustava 7 celků
- IIČesko-moravská soustava 16 celků
- IIIKrušnohorská soustava 10 celků
- IVKrkonošsko-jesenická soustava 22 celků
- VPoberounská soustava 8 celků
- VIČeská tabule 8 celků
Středoevropská nížina
Okraj velké nížiny, která pokračuje přes Polsko až k Baltu. U nás jen malý kousek na Opavsku.
- VIIStředopolské nížiny 1 celek
Západní Karpaty
Mladé pásemné pohoří vyvrásněné v třetihorách, k nám zasahuje jen jeho vnější část na východní Moravě a ve Slezsku.
- VIIIVněkarpatské sníženiny 5 celků
- IXVnější Západní Karpaty 15 celků
Západopanonská pánev
Výběžek nížiny kolem Dunaje, u nás jen niva dolní Moravy a Dyje.
- XVídeňská pánev 1 celek
Co znamenají názvy celků
- Hornatina
- Výškové rozdíly v krajině 300–600 m. Hluboká údolí a strmé svahy.
- Vrchovina
- Výškové rozdíly 150–300 m. Zaoblené vrchy a hřbety se zařezanými údolími.
- Pahorkatina
- Výškové rozdíly 30–150 m. Mírně zvlněná krajina s nízkými pahorky.
- Tabule
- Plochá vyvýšená krajina na vodorovně uložených vrstvách hornin, rozčleněná údolími.
- Plošina
- Rovinatý povrch ve vyšší poloze, do kterého se zařezávají údolí.
- Nížina
- Nízko položená rovinatá krajina.
- Pánev
- Sníženina obklopená vyšším terénem, často vyplněná mladšími usazeninami.
- Kotlina
- Menší sníženina uzavřená ze všech stran vyšším terénem.
- Úval
- Široká protáhlá sníženina podél velké řeky, vzniklá poklesem zemské kůry.
- Brázda
- Úzká protáhlá sníženina podél zlomů mezi vyššími celky.
- Brána
- Sníženina mezi pohořími, která spojuje dvě větší sníženiny. Přirozená cesta krajinou.
- Mezihoří
- Sníženina mezi dvěma pohořími.
- Hřbet
- Protáhlá vyvýšenina s výraznou osou a svahy na obě strany.
Výškovými rozdíly se myslí rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem v krajině (výšková členitost). Nadmořská výška o typu nerozhoduje: pahorkatina může ležet výš než vrchovina.
Nejvyšší vrcholy celků
Každý sloupec je nejvyšší bod jednoho celku. Nejvyšší stojí uprostřed a nižší se střídavě řadí doleva a doprava, takže graf vypadá jako horský masiv. Kliknutím na sloupec ukážeš celek v mapě.
Tabulka všech vrcholů
| # | Vrchol | Výška | Celek | Soustava |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Sněžka | 1 602 m | Krkonoše | IV |
| 2. | Praděd | 1 491,3 m | Hrubý Jeseník | IV |
| 3. | Kralický Sněžník | 1 423,8 m | Králický Sněžník | IV |
| 4. | Plechy | 1 378,3 m | Šumava | I |
| 5. | Lysá hora | 1 328,3 m | Moravskoslezské Beskydy | IX |
| 6. | Klínovec | 1 243,7 m | Krušné hory | III |
| 7. | Smrk | 1 127 m | Rychlebské hory | IV |
| 8. | Smrk | 1 124,1 m | Jizerské hory | IV |
| 9. | Velká Deštná | 1 115,1 m | Orlické hory | IV |
| 10. | Libín | 1 095,5 m | Šumavské podhůří | I |
| 11. | Kamenec | 1 072,1 m | Novohradské hory | I |
| 12. | Čerchov | 1 041,9 m | Český les | I |
| 13. | Vysoká | 1 024,3 m | Hostýnsko-vsetínská hornatina | IX |
| 14. | Malý Javorník | 1 019,2 m | Javorníky | IX |
| 15. | Ještěd | 1 011,6 m | Ještědsko-kozákovský hřbet | IV |
| 16. | Jeřáb | 1 002,8 m | Hanušovická vrchovina | IV |
| 17. | Velká Čantoryje | 994,5 m | Slezské Beskydy | IX |
| 18. | Lesný | 983 m | Slavkovský les | III |
| 19. | Příčný vrch | 974,7 m | Zlatohorská vrchovina | IV |
| 20. | Velká Javořina | 970 m | Bílé Karpaty | IX |
| 21. | Skalka | 964,2 m | Podbeskydská pahorkatina | IX |
| 22. | Hradiště | 933,8 m | Doupovské hory | III |
| 23. | Královecký špičák | 880,6 m | Broumovská vrchovina | IV |
| 24. | Kohout | 874,8 m | Novohradské podhůří | I |
| 25. | Tok | 864,4 m | Brdská vrchovina | V |
| 26. | Podhorní vrch | 847,2 m | Tepelská vrchovina | III |
| 27. | Špičák | 841 m | Podorlická pahorkatina | IV |
| 28. | Girová | 839,9 m | Jablunkovské mezihoří | IX |
| 29. | Milešovka | 836,6 m | České středohoří | III |
| 30. | Javořice | 836,5 m | Javořická vrchovina | II |
| 31. | Devět skal | 836,3 m | Hornosvratecká vrchovina | II |
| 32. | Hejlov | 834,9 m | Krkonošské podhůří | IV |
| 33. | Slunečná | 800,2 m | Nízký Jeseník | IV |
| 34. | Luž | 792,9 m | Lužické hory | IV |
| 35. | Koráb | 772,9 m | Švihovská vrchovina | V |
| 36. | Křemešník | 765 m | Křemešnická vrchovina | II |
| 37. | Háj | 757,6 m | Smrčiny | III |
| 38. | Klášťov | 752,9 m | Vizovická vrchovina | IX |
| 39. | Kameňák | 751,3 m | Všerubská vrchovina | I |
| 40. | Harusův kopec | 740,8 m | Křižanovská vrchovina | II |
| 41. | U oběšeného | 737,3 m | Železné hory | II |
| 42. | Skalky | 734,7 m | Drahanská vrchovina | II |
| 43. | Drkolná | 729 m | Blatenská pahorkatina | II |
| 44. | Děčínský sněžník | 723,1 m | Děčínská vrchovina | III |
| 45. | Javorová skála | 722,6 m | Vlašimská pahorkatina | II |
| 46. | Radeč | 721 m | Křivoklátská vrchovina | V |
| 47. | Lázek | 715 m | Zábřežská vrchovina | IV |
| 48. | Vlčí hora | 703,6 m | Plaská pahorkatina | V |
| 49. | Ralsko | 696,1 m | Ralská pahorkatina | VI |
| 50. | Baldský vrch | 692,5 m | Svitavská pahorkatina | VI |
| 51. | Chebský vršek | 678,8 m | Podčeskoleská pahorkatina | I |
| 52. | Lišák | 676,8 m | Rakovnická pahorkatina | V |
| 53. | Roudnice | 661,2 m | Hornosázavská pahorkatina | II |
| 54. | kóta 646 m | 646 m | Rožnovská brázda | IX |
| 55. | Stráž | 637,6 m | Benešovská pahorkatina | II |
| 56. | Zadní hora | 634 m | Jevišovická pahorkatina | II |
| 57. | Velký Meheník | 632,5 m | Táborská pahorkatina | II |
| 58. | Hrazený | 609,7 m | Šluknovská pahorkatina | IV |
| 59. | Prosečský hřeben | 593,2 m | Žitavská pánev | IV |
| 60. | Brdo | 586,7 m | Chřiby | IX |
| 61. | Hůrka | 585 m | Kladská kotlina | IV |
| 62. | Baba | 583,2 m | Třeboňská pánev | II |
| 63. | Andělský vrch | 572,1 m | Frýdlantská pahorkatina | IV |
| 64. | Kympa | 571,8 m | Jablunkovská brázda | IX |
| 65. | Dvorský vrch (Zelený vrch) | 569,7 m | Sokolovská pánev | III |
| 66. | Sokol | 562,5 m | Jičínská pahorkatina | VI |
| 67. | Nad Amerikou | 553 m | Boskovická brázda | II |
| 68. | Děvín | 548,7 m | Mikulovská vrchovina | IX |
| 69. | Džbán | 535,5 m | Džbán | V |
| 70. | Boží hora | 527,4 m | Žulovská pahorkatina | IV |
| 71. | Doubravský vrch | 527,2 m | Chebská pánev | III |
| 72. | Hradisko | 518,1 m | Litenčická pahorkatina | IX |
| 73. | Bacín | 498,9 m | Hořovická pahorkatina | V |
| 74. | Vraže | 480,1 m | Českobudějovická pánev | II |
| 75. | Kopeček | 479,4 m | Bobravská vrchovina | II |
| 76. | Říp | 455,5 m | Dolnooharská tabule | VI |
| 77. | U rozhledny | 451 m | Orlická tabule | VI |
| 78. | U slepice | 437,4 m | Ždánický les | IX |
| 79. | Na Rovinách | 435 m | Pražská plošina | V |
| 80. | Salesiova výšina | 422 m | Mostecká pánev | III |
| 81. | Babí lom | 417,2 m | Kyjovská pahorkatina | IX |
| 82. | Horka | 410,4 m | Jizerská tabule | VI |
| 83. | Dílce | 366 m | Středolabská tabule | VI |
| 84. | Výhon | 355,4 m | Dyjsko-svratecký úval | VIII |
| 85. | Na šancích | 352,6 m | Východolabská tabule | VI |
| 86. | Stříbrník | 348,2 m | Vidnavská nížina | IV |
| 87. | Lučická Stráž | 339,2 m | Moravská brána | VIII |
| 88. | Na Hanácké | 339 m | Vyškovská brána | VIII |
| 89. | Homůlka | 332,9 m | Mohelnická brázda | IV |
| 89. | Kouty | 332,9 m | Ostravská pánev | VIII |
| 91. | Horka | 330,9 m | Hornomoravský úval | VIII |
| 92. | Almín kopec | 315 m | Opavská pahorkatina | VII |
| 93. | Uherčické staré hory | 312 m | Dolnomoravský úval | X |
Mapa geomorfologických celků
Trojúhelník označuje nejvyšší bod celku. Klikni na celek, nebo ho vyber ze seznamu.
Členění podle publikace Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny (J. Demek, P. Mackovčin a kol.). Hranice celků pochází z vrstvy Geomorfologické členění ČR a pro web jsou zjednodušené. Mapa je v zobrazení S-JTSK (Křovák), stejně jako české školní atlasy. Nejvyšší body jsou z mého projektu ČeGeVečko.