Be SeaLION

Krajina

Hory a nížiny Česka

Česko je malá země, ale krajinu má pestrou: od lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje po hřebeny Krkonoš. Geomorfologie ji dělí na celky podle tvaru povrchu a jeho vzniku. Tady je jich všech 93, každý se svým nejvyšším vrcholem.

Jak se krajina člení

Geomorfologické členění třídí krajinu podle reliéfu, tedy podle toho, jak povrch vypadá a jak vznikl. Krajina se dělí do stupňů od největších po nejmenší. Každý menší celek patří právě do jednoho většího, podobně jako obec do okresu a okres do kraje.

Česko leží na rozhraní čtyř velkých provincií. Skoro celé Čechy a západní Morava patří ke staré České vysočině. Východ Moravy a Slezska patří k mladým Karpatům. Na jižní Moravu zasahuje Panonská pánev a na Opavsko Středoevropská nížina. Provincie se dělí na soustavy, ty na podsoustavy a ty na celky. Celky jsou jednotky, které známe z map a z běžné řeči: Krkonoše, Šumava, Jizerské hory nebo Drahanská vrchovina.

Název celku obvykle napoví, jak je krajina členitá. Hornatina má větší výškové rozdíly než vrchovina, ta větší než pahorkatina. Sníženiny se jmenují pánev, úval, brázda nebo brána.

  1. 4provincieČeská vysočina
  2. 10soustav (subprovincií)Krkonošsko-jesenická soustava
  3. 27podsoustav (oblastí)Krkonošská podsoustava
  4. 93celkůKrkonoše
  5. stovkypodcelků a okrskůjednotlivé hřbety, kotliny a vrchy
Počty platí pro území Česka. Vpravo je příklad zařazení Krkonoš.

Česká vysočina

Starý, hluboko obroušený masiv z krystalických hornin. Zabírá většinu Čech i západní Moravu a lemují ho pohraniční hory.

  • IŠumavská soustava 7 celků
  • IIČesko-moravská soustava 16 celků
  • IIIKrušnohorská soustava 10 celků
  • IVKrkonošsko-jesenická soustava 22 celků
  • VPoberounská soustava 8 celků
  • VIČeská tabule 8 celků

Středoevropská nížina

Okraj velké nížiny, která pokračuje přes Polsko až k Baltu. U nás jen malý kousek na Opavsku.

  • VIIStředopolské nížiny 1 celek

Západní Karpaty

Mladé pásemné pohoří vyvrásněné v třetihorách, k nám zasahuje jen jeho vnější část na východní Moravě a ve Slezsku.

  • VIIIVněkarpatské sníženiny 5 celků
  • IXVnější Západní Karpaty 15 celků

Západopanonská pánev

Výběžek nížiny kolem Dunaje, u nás jen niva dolní Moravy a Dyje.

  • XVídeňská pánev 1 celek
Co znamenají názvy celků
Hornatina
Výškové rozdíly v krajině 300–600 m. Hluboká údolí a strmé svahy.
Vrchovina
Výškové rozdíly 150–300 m. Zaoblené vrchy a hřbety se zařezanými údolími.
Pahorkatina
Výškové rozdíly 30–150 m. Mírně zvlněná krajina s nízkými pahorky.
Tabule
Plochá vyvýšená krajina na vodorovně uložených vrstvách hornin, rozčleněná údolími.
Plošina
Rovinatý povrch ve vyšší poloze, do kterého se zařezávají údolí.
Nížina
Nízko položená rovinatá krajina.
Pánev
Sníženina obklopená vyšším terénem, často vyplněná mladšími usazeninami.
Kotlina
Menší sníženina uzavřená ze všech stran vyšším terénem.
Úval
Široká protáhlá sníženina podél velké řeky, vzniklá poklesem zemské kůry.
Brázda
Úzká protáhlá sníženina podél zlomů mezi vyššími celky.
Brána
Sníženina mezi pohořími, která spojuje dvě větší sníženiny. Přirozená cesta krajinou.
Mezihoří
Sníženina mezi dvěma pohořími.
Hřbet
Protáhlá vyvýšenina s výraznou osou a svahy na obě strany.

Výškovými rozdíly se myslí rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem v krajině (výšková členitost). Nadmořská výška o typu nerozhoduje: pahorkatina může ležet výš než vrchovina.

Nejvyšší vrcholy celků

Každý sloupec je nejvyšší bod jednoho celku. Nejvyšší stojí uprostřed a nižší se střídavě řadí doleva a doprava, takže graf vypadá jako horský masiv. Kliknutím na sloupec ukážeš celek v mapě.

Řazení
Tabulka všech vrcholů
#VrcholVýškaCelekSoustava
1.Sněžka 1 602 m KrkonošeIV
2.Praděd 1 491,3 m Hrubý JeseníkIV
3.Kralický Sněžník 1 423,8 m Králický SněžníkIV
4.Plechy 1 378,3 m ŠumavaI
5.Lysá hora 1 328,3 m Moravskoslezské BeskydyIX
6.Klínovec 1 243,7 m Krušné horyIII
7.Smrk 1 127 m Rychlebské horyIV
8.Smrk 1 124,1 m Jizerské horyIV
9.Velká Deštná 1 115,1 m Orlické horyIV
10.Libín 1 095,5 m Šumavské podhůříI
11.Kamenec 1 072,1 m Novohradské horyI
12.Čerchov 1 041,9 m Český lesI
13.Vysoká 1 024,3 m Hostýnsko-vsetínská hornatinaIX
14.Malý Javorník 1 019,2 m JavorníkyIX
15.Ještěd 1 011,6 m Ještědsko-kozákovský hřbetIV
16.Jeřáb 1 002,8 m Hanušovická vrchovinaIV
17.Velká Čantoryje 994,5 m Slezské BeskydyIX
18.Lesný 983 m Slavkovský lesIII
19.Příčný vrch 974,7 m Zlatohorská vrchovinaIV
20.Velká Javořina 970 m Bílé KarpatyIX
21.Skalka 964,2 m Podbeskydská pahorkatinaIX
22.Hradiště 933,8 m Doupovské horyIII
23.Královecký špičák 880,6 m Broumovská vrchovinaIV
24.Kohout 874,8 m Novohradské podhůříI
25.Tok 864,4 m Brdská vrchovinaV
26.Podhorní vrch 847,2 m Tepelská vrchovinaIII
27.Špičák 841 m Podorlická pahorkatinaIV
28.Girová 839,9 m Jablunkovské mezihoříIX
29.Milešovka 836,6 m České středohoříIII
30.Javořice 836,5 m Javořická vrchovinaII
31.Devět skal 836,3 m Hornosvratecká vrchovinaII
32.Hejlov 834,9 m Krkonošské podhůříIV
33.Slunečná 800,2 m Nízký JeseníkIV
34.Luž 792,9 m Lužické horyIV
35.Koráb 772,9 m Švihovská vrchovinaV
36.Křemešník 765 m Křemešnická vrchovinaII
37.Háj 757,6 m SmrčinyIII
38.Klášťov 752,9 m Vizovická vrchovinaIX
39.Kameňák 751,3 m Všerubská vrchovinaI
40.Harusův kopec 740,8 m Křižanovská vrchovinaII
41.U oběšeného 737,3 m Železné horyII
42.Skalky 734,7 m Drahanská vrchovinaII
43.Drkolná 729 m Blatenská pahorkatinaII
44.Děčínský sněžník 723,1 m Děčínská vrchovinaIII
45.Javorová skála 722,6 m Vlašimská pahorkatinaII
46.Radeč 721 m Křivoklátská vrchovinaV
47.Lázek 715 m Zábřežská vrchovinaIV
48.Vlčí hora 703,6 m Plaská pahorkatinaV
49.Ralsko 696,1 m Ralská pahorkatinaVI
50.Baldský vrch 692,5 m Svitavská pahorkatinaVI
51.Chebský vršek 678,8 m Podčeskoleská pahorkatinaI
52.Lišák 676,8 m Rakovnická pahorkatinaV
53.Roudnice 661,2 m Hornosázavská pahorkatinaII
54.kóta 646 m 646 m Rožnovská brázdaIX
55.Stráž 637,6 m Benešovská pahorkatinaII
56.Zadní hora 634 m Jevišovická pahorkatinaII
57.Velký Meheník 632,5 m Táborská pahorkatinaII
58.Hrazený 609,7 m Šluknovská pahorkatinaIV
59.Prosečský hřeben 593,2 m Žitavská pánevIV
60.Brdo 586,7 m ChřibyIX
61.Hůrka 585 m Kladská kotlinaIV
62.Baba 583,2 m Třeboňská pánevII
63.Andělský vrch 572,1 m Frýdlantská pahorkatinaIV
64.Kympa 571,8 m Jablunkovská brázdaIX
65.Dvorský vrch (Zelený vrch) 569,7 m Sokolovská pánevIII
66.Sokol 562,5 m Jičínská pahorkatinaVI
67.Nad Amerikou 553 m Boskovická brázdaII
68.Děvín 548,7 m Mikulovská vrchovinaIX
69.Džbán 535,5 m DžbánV
70.Boží hora 527,4 m Žulovská pahorkatinaIV
71.Doubravský vrch 527,2 m Chebská pánevIII
72.Hradisko 518,1 m Litenčická pahorkatinaIX
73.Bacín 498,9 m Hořovická pahorkatinaV
74.Vraže 480,1 m Českobudějovická pánevII
75.Kopeček 479,4 m Bobravská vrchovinaII
76.Říp 455,5 m Dolnooharská tabuleVI
77.U rozhledny 451 m Orlická tabuleVI
78.U slepice 437,4 m Ždánický lesIX
79.Na Rovinách 435 m Pražská plošinaV
80.Salesiova výšina 422 m Mostecká pánevIII
81.Babí lom 417,2 m Kyjovská pahorkatinaIX
82.Horka 410,4 m Jizerská tabuleVI
83.Dílce 366 m Středolabská tabuleVI
84.Výhon 355,4 m Dyjsko-svratecký úvalVIII
85.Na šancích 352,6 m Východolabská tabuleVI
86.Stříbrník 348,2 m Vidnavská nížinaIV
87.Lučická Stráž 339,2 m Moravská bránaVIII
88.Na Hanácké 339 m Vyškovská bránaVIII
89.Homůlka 332,9 m Mohelnická brázdaIV
89.Kouty 332,9 m Ostravská pánevVIII
91.Horka 330,9 m Hornomoravský úvalVIII
92.Almín kopec 315 m Opavská pahorkatinaVII
93.Uherčické staré hory 312 m Dolnomoravský úvalX

Mapa geomorfologických celků

Trojúhelník označuje nejvyšší bod celku. Klikni na celek, nebo ho vyber ze seznamu.

Barvy
Český les – Čerchov 1 041,9 m Podčeskoleská pahorkatina – Chebský vršek 678,8 m Všerubská vrchovina – Kameňák 751,3 m Šumava – Plechy 1 378,3 m Šumavské podhůří – Libín 1 095,5 m Novohradské hory – Kamenec 1 072,1 m Novohradské podhůří – Kohout 874,8 m Benešovská pahorkatina – Stráž 637,6 m Vlašimská pahorkatina – Javorová skála 722,6 m Táborská pahorkatina – Velký Meheník 632,5 m Blatenská pahorkatina – Drkolná 729 m Českobudějovická pánev – Vraže 480,1 m Třeboňská pánev – Baba 583,2 m Křemešnická vrchovina – Křemešník 765 m Hornosázavská pahorkatina – Roudnice 661,2 m Železné hory – U oběšeného 737,3 m Hornosvratecká vrchovina – Devět skal 836,3 m Křižanovská vrchovina – Harusův kopec 740,8 m Javořická vrchovina – Javořice 836,5 m Jevišovická pahorkatina – Zadní hora 634 m Boskovická brázda – Nad Amerikou 553 m Bobravská vrchovina – Kopeček 479,4 m Drahanská vrchovina – Skalky 734,7 m Smrčiny – Háj 757,6 m Krušné hory – Klínovec 1 243,7 m Děčínská vrchovina – Děčínský sněžník 723,1 m Chebská pánev – Doubravský vrch 527,2 m Sokolovská pánev – Dvorský vrch (Zelený vrch) 569,7 m Doupovské hory – Hradiště 933,8 m Mostecká pánev – Salesiova výšina 422 m České středohoří – Milešovka 836,6 m Slavkovský les – Lesný 983 m Tepelská vrchovina – Podhorní vrch 847,2 m Šluknovská pahorkatina – Hrazený 609,7 m Lužické hory – Luž 792,9 m Ještědsko-kozákovský hřbet – Ještěd 1 011,6 m Žitavská pánev – Prosečský hřeben 593,2 m Frýdlantská pahorkatina – Andělský vrch 572,1 m Jizerské hory – Smrk 1 124,1 m Krkonoše – Sněžka 1 602 m Krkonošské podhůří – Hejlov 834,9 m Broumovská vrchovina – Královecký špičák 880,6 m Orlické hory – Velká Deštná 1 115,1 m Podorlická pahorkatina – Špičák 841 m Kladská kotlina – Hůrka 585 m Zábřežská vrchovina – Lázek 715 m Mohelnická brázda – Homůlka 332,9 m Hanušovická vrchovina – Jeřáb 1 002,8 m Králický Sněžník – Kralický Sněžník 1 423,8 m Rychlebské hory – Smrk 1 127 m Zlatohorská vrchovina – Příčný vrch 974,7 m Hrubý Jeseník – Praděd 1 491,3 m Nízký Jeseník – Slunečná 800,2 m Vidnavská nížina – Stříbrník 348,2 m Žulovská pahorkatina – Boží hora 527,4 m Mikulovská vrchovina – Děvín 548,7 m Ždánický les – U slepice 437,4 m Litenčická pahorkatina – Hradisko 518,1 m Chřiby – Brdo 586,7 m Kyjovská pahorkatina – Babí lom 417,2 m Vizovická vrchovina – Klášťov 752,9 m Bílé Karpaty – Velká Javořina 970 m Javorníky – Malý Javorník 1 019,2 m Podbeskydská pahorkatina – Skalka 964,2 m Hostýnsko-vsetínská hornatina – Vysoká 1 024,3 m Rožnovská brázda – kóta 646 m 646 m Moravskoslezské Beskydy – Lysá hora 1 328,3 m Jablunkovská brázda – Kympa 571,8 m Slezské Beskydy – Velká Čantoryje 994,5 m Jablunkovské mezihoří – Girová 839,9 m Džbán – Džbán 535,5 m Pražská plošina – Na Rovinách 435 m Křivoklátská vrchovina – Radeč 721 m Hořovická pahorkatina – Bacín 498,9 m Brdská vrchovina – Tok 864,4 m Rakovnická pahorkatina – Lišák 676,8 m Plaská pahorkatina – Vlčí hora 703,6 m Švihovská vrchovina – Koráb 772,9 m Ralská pahorkatina – Ralsko 696,1 m Jičínská pahorkatina – Sokol 562,5 m Dolnooharská tabule – Říp 455,5 m Jizerská tabule – Horka 410,4 m Středolabská tabule – Dílce 366 m Východolabská tabule – Na šancích 352,6 m Orlická tabule – U rozhledny 451 m Svitavská pahorkatina – Baldský vrch 692,5 m Opavská pahorkatina – Almín kopec 315 m Dyjsko-svratecký úval – Výhon 355,4 m Vyškovská brána – Na Hanácké 339 m Hornomoravský úval – Horka 330,9 m Moravská brána – Lučická Stráž 339,2 m Ostravská pánev – Kouty 332,9 m Dolnomoravský úval – Uherčické staré hory 312 m

Členění podle publikace Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny (J. Demek, P. Mackovčin a kol.). Hranice celků pochází z vrstvy Geomorfologické členění ČR a pro web jsou zjednodušené. Mapa je v zobrazení S-JTSK (Křovák), stejně jako české školní atlasy. Nejvyšší body jsou z mého projektu ČeGeVečko.